Reklama
 
Blog | Tomáš Chalupa

Vláda autentických vemen

 

 

Pokud se snažíte sehnat práci a pročítáte inzerci s nabídkami, jistě brzy zjistíte, že na výkon téměř jakéhokoliv povolání musíte splňovat nejrůznější požadavky,  které v inzerátu zaměstnavatel specifikuje. Jedno povolání však zřejmě nevyžaduje vůbec žádnou kvalifikaci – ministr ve vládě Petra Nečase. 

 

 

Jmenování Martina Kuby ministrem průmyslu a obchodu připomíná jen další korálek navlečený na nit naprostého diletantství, které prorostlo celou českou vládou. Nejnovější přírůstek Martin Kuba se nikdy v průmyslu neangažoval, žádný podnik neřídil, těžko říct, co o průmyslu a obchodu vlastně vůbec ví. Na druhou stranu se všechny komentáře v médiích shodovaly na tom, že je to jakýsi jihočeský pohůnek stranického bosse a „pána z Hluboké“ (dost by mě zajímalo, kdo tyhle přezdívky vymýšlí) Pavla Dlouhého, kmotr nebo aspoň že „má vazby na kmotry“. Taky prý zbohatnul na nějaké hře typu letadlo, na které naopak spousta dalších lidí krutě prodělala a na prodeji pečiva. A máme to tu. Takové portfolio stačí, aby se člověk stal ministrem. Jako svou strategii si nový ministr vytýčil podporu exportu a dostavbu 3. a 4. bloku Temelína. Opravdu brilantní koncepce. Pokud bych se probudil právě z komatu a někdo by mi řekl, že jsem ministrem průmyslu a obchodu, asi bych ze sebe vyplodil něco na podobné úrovni. Premiér Nečas se ovšem Kuby zastal, protože to prý není žádný kmotr, ale autentický člověk. Sám Kuba také prohlásil, že být ministrem je politická funkce a hlavní je sehnat si dobré spolupracovníky. Takže už se nám to rýsuje. Ministr by měl být autentický člověk a měl by si najít schopné lidi, kteří za něj budou všecko dělat a on to pak jaksi politicky zaštítí.

Podobně to samozřejmě funguje na dalších ministerstvech. Zemědělství řídí Petr Bendl, který viděl pole leda na pohlednici a nerozezná ječmen od žita. Armádě šéfuje Saša Vondra, který je zase už půl roku v demisi, protože ani rámcově netuší, kolik se v normálních zemích  platí za ozvučení kongresu. Na životním prostředí můj jmenovec Tomáš Chalupa kácí na Šumavě preventivně všecko, co vrhá stín. Psycholog z pankrácké  věznice a ochranitel obskurních nácků (tedy pardon, národovců) Dobeš má na starosti školství a mládež. Odborník na bourání historických staveb a chráněných památek dentista Jiří Besser se činí na ministerstvu kultury. Sociální věci má řešit kybernetik Drábek (škoda té zdrobněliny). Rozpočet sestavuje chemik. Takhle pokračovat by se dalo donekonečna.  

Nemohu se ubránit dojmu, že ministerské posty se začaly obsazovat zcela neschopnými lidmi, jejichž jedinou kvalifikací pro výkon funkce ministra je stranická knížka strany, která ono ministerstvo vlastní. A když někdo náhodou nedostane vytoužený ministerský pašalik, ihned se z toho nervově hroutí a stranu opouští, aby dál zůstal nezařazeným poslancem.

Reklama

Vláda tvrdí, jak je doba těžká, jak se všude musí škrtat a všem všecko sebrat (tedy všem samozřejmě ne, jenom nám). Všecko se hroutí a propadá, trhy jsou z toho již tradičně nervózní a prý nás čeká ztracená dekáda a recese a možná podle Mayů i konec světa. Čelit tomu všemu budeme nikoliv s vládou odborníků, expertů a výrazných osobností v daném oboru, lidmi se zkušenostmi a s nezpochybnitelným morálním profilem, nýbrž se sborem nekompetentních podržtašků, kšeftařů a morálních ubožáků, kteří jsou schopni okrást při rozvodu i vlastní ženu.